Víkend podle mých představ

Z koupě chalupy na Hřebečné v Krušných horách jsem měla strach a obavy. Další hypotéka. Mému muži nikdy nebudu moci dostatečně poděkovat za to, že měl odvahu do toho jít a navíc mě přesvědčit. Je to to totiž nejlepší, co jsme kdy mohli udělat.

Jsem nejšťastnějším človíčkem, pokaždé když sem vyrazíme. Je to naše oáza klidu.

Konečně víkend

Na "Hřebce" je nádherně. I když vcelku chápu místní, že při nekončícím úklidu sněhu by asi moje nadšení nesdíleli. Letos je opravdu nadílka. I můj mužíček, který jel třikrát v týdnu "nahoru" (máme to z domova do hor 30km) sportovat se svou kámoškou sněhovou frézou, ve čtvrtek pronesl: "Já už ten sníh asi přestávám mít rád".

Ale prostě romantika. Hned po vybalení jsem v pátek vyrazila ven a to poměrně vnitřně uspokojená, že se mnou ratolesti nechtějí,ale ptala jsem se několikrát, třikrát určitě . Muž byl jako správný hasič-záchranář, kterému zrovna vyšla služba, povolán řešit kalamitu na Božáku.

Procházce sama se sebou se nic nepostavilo do cesty. Kochala jsem se, s dětskou radostí se bořila v hlubokém sněhu a neodolala pokušení udělat si andílka..ať mě chrání . Svařácek doma v teple a večer mezi v přáteli v klubu pak skvělá tečka k vnitřní pohodě.

Týden byl poměrně náročný, zvláště synátor mi ho každé ráno peprně obohatil svou nechutí vstávat, vztekal se a mračil na všechny a na všechno. Vrátila jsem se do každodenního shonu a ranního nestíhání, což jak jsem zjistila mi vlastně sedí mnohem víc než nicnedělání. Momentálně provádím debordelizaci kanceláře, kde delší dobu nikdo nepůsobil a postupně hledám cestu kam dál.

Prospěla by mi rovněž debordelizace hlavy, ale myšlenky se mi stále nedaří rozčlenit na ty, které si mám rozvinout a které radši vyhodit stejně jako nepotřebné papíry nebo nábytek. Vesmír mi nejspíš postavil do cesty nový směr, takže se po pondělní depce ve středu nadšeně přihlašuji do online kurzu Podnikání z pláže, o nemž sem tam někde uvnitř přesvědčená, že je to přesně to co potřebuji. Sepisuji si svoje plány na tenhle rok a cítím se líp. 28.ledna to vypukne.

Všechno tak rychle utíká

Tak nějak se mi ještě nechtělo do úklidu vánoční výzdoby. Takže se právě kochám rozsvíceným stromečkem a vzpomínám na pohodičku již uplynulých týdnů. Například, jak jsem se na Štědrý den vánočně ladila za doprovodu Káji Gotta s písničkou Jsou svátky a z koupelny se ozvalo: "Mami pojď mi utřít zadek" . To byla atmosféra. Prcek už to normálně zvládá sám, ale měl obavy, aby si neumazal svoje bílé krásné pyžámko jednorožce. Takový ten overal, který si musíte rozepnout na zadku, abyste mohli na záchod.

Ale mám samozřejmě i nostalgické vzpomínky jako radost dětí z rozbalování dárků nebo pouštění lodiček. Taky tu pohodu, kdy trávíte v klidu značnou část dne v pyžamu. Klárka to zmákla někdy i den celý. Vlastníme rovněž ta overalová, na zimní chalupu ideální. Nedávno jsem ho doporučovala kamarádovi, když si stěžoval, že je manželka zimomřivá a spí v roláku...že to moc sexy není. Říkám v overálku je teploučko, ale dá se snadno rozepnout, ne jako rolák. Pochlubila jsem se mimochodem, že vlastním žirafku. Ten "blbec" se mě zeptal, jestli má můj mužíček kostým Pampaliniho . No není nad ty správné přátele, kteří vás rozesmějou. .

Dneska jsem si sněhu tedy užila i s dětmi. Po dopolední návštěvě otevřených dveří ostrovského gymplu, kam se mi chystá zamířit už i druhé dítko (ano už i to bude opouštět brány základní školy), jsme se byli podívat na závody psích spřežení. Cesta do Abertam i zpět byla pro prcka výzvou, na kterou sněhovou horu vylezu, párkrát zapadl takže nám to trvalo dvakrát déle.

Můj původní záměr, jít ještě na běžky jsem zavrhla a snaha pomoct mému muži aspoň s úklidem terasy skončila asi po dvaceti minutách. Nějak jsem to "neuházela". Takže lenoším a těším se víte kam? Do našeho chalupářského klubu. Ani s plánem na večerní lyžování to nějak nevyšlo...příště .

Krok do neznáma

Někdy máte obavy udělat krok do neznáma. Když jsme kupovali chalupu, znamenalo to další zadlužení na třicet let. Našli jsme zde ale svou oázu a úžasné přátele. Pronájmem spodní samostatné části si jako bonus chalupa vydělává sama na sebe, to znamená, že hypotéku zaplatí.Nebojte se toho co vám život postaví do cesty. Někdy to může být velmi příjemným přínosem a obohacením.V Abertamech je právě na prodej další nemovitost. Manžel kuje plány na vlastní domácí pivovar ... začínám se bát.